Život je pohyb Usmívající se blog pro neposedné duše

28.11. středa - Trek Routeburn

3. prosince 2012 v 7:45 |  NOVÝ ZÉLAND
Středa 28.11. Routeburn Trek
Odjezd autobusu jsme stihli včas, až na pár výjimek jsou účastníci zájezdu spíš vyššího věku, někteří jistě důchodového. Je nás asi 24 a 3 průvodci, jak se vyjádřili : jeden bude vpředu, jeden pobíhat mezi a jeden sbírat opozdilce. Po 2 hodinách jízdy smět Te Anau zastavuje bus u hotelu a máme první zastávku: káva, čaj, zákusek - svačinka. Tím to však nekončí, průvodci se znovu podrobněji představí a chtějí totéž od nás, k naší velké radosti. V 9.40 pokračujeme směr k začátku naší cesty "The Divide". Jsem zvědaví, kdz už konečně dojde na trek.
Je skoro 10,50, když konečně vystupujeme...Cesta vede asi ze 480 m na Key Summit- asi 800 až 900 m. Kupodivu docela svižným tempem. Občas se průvodce zastaví, aby nám ukázal nějakou místní rostliku,strom nebo jinou zajímavost. Takže vidíme jak vypadá Tea three neboli Manuka, ze kterého se vyrábí známý desinfikující olej a také specielní med, ochutnáme listí z pepřového stromu, seznámíme se s místní květenou. Místní lesy jsou převážně bukové, ale jsou to jiné buky než rostou u nás doma. Od vyhlídky na Key Summit scházíme dolů a u jezera Howden si dáme svačinku, kterou jsme vyfasovali před cestou. K tomu nám v místní boudičce průvodci připraví pití- čaj, kávu, džus, čokoládu:-)Je krásně a tak můžeme zběsile fotografovat. Další atrakcí jsou vodopády Earland, které padají z výšky 80 m, jsou sice fotogenické, ale těžko zachytitelné, neboˇt nám stříkají do objektivu. Konečná je dnes u jezera Mackenzie ve stejnojmenné lodži. Jsme tu již v 16 hodin a tak se válíme dlouho u jezera, než dorazí ostatní, kteří jdou přimo do lodže. Jeden starší otužilec se v jezeře i vykoupe.Zadní část busu se v baru ihned posilní a začne být značně hlučná a to jí bohužel zůstane do konce "zájezdu", takže u stolu není slyšet vlastního slova natož teprve sousedova, což je ve spojení s Novozélandskou angličtinou skoro konečná. Lodge je naprosto úžasná a komfortní, sprchy, sušárna, společenská místnost s krbem a prosklenou stěnou s výhledem na vrcholky hor zrůžovělé zapadajícím sluncem.To nemá chybu. Po přivítání s šéfem ubytovny následuje malé občerstvení a v 19 večeře. U stolu sedíme naštěstí s tou normálnější částí účastníků, důchodci z Auckladu a dvěma Američankami z Illinois ve věku okolo čtyřicítky, obě počítačové analytičky. Po třech chodech večeře se v hlučné části u jednoho stolu zvedne pán, který se rozhodl zhodnotit dnešní den. Všechno je skvělé, úžasné, pozitivní a tak..., poté prohodí opět několik nám nesrozumitelných " vtipů" a tak to postupuje stůl od stolu. Vtipy hlučné části, která se pominutě směje každou vteřinu údajně nemá cenu vysvětlovat, protože jsou poněkud hloupé sdělil můj soused...pokud se slyšíme, tak si povídáme kdo co dělá a jaké je to u nás a u nich, jsou milí a sympatičtí, jen to drobet americky přehánějí, no jiná nátura. Všechno je amazing, wunderful , exciting a tak, a všichni stále vyjadřují účast a úznání výkřiky " wow" a realy??. V 10 se vypíná generátor ( který mimochodem není vůbec slyšet. Good night! Dnes jsme toho mnoho nenachodili, zhruba 3,5 hodiny :-(
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama