Život je pohyb Usmívající se blog pro neposedné duše

Podél Mže z Brodu na Tichou do Svojšína

21. června 2015 v 22:58 |  JEDNODENNÍ PĚŠÍ VÝLETY

Počasí ráno není zrovna ideální, ale sedět doma nebudeme. Odjíždíme z hlavního nádraží v 9,00 a v Brodu na Tichou jsme těsně před 10 hodinou. Proč se jmenuje na Tichou nevím, když na mapě se potok jmenuje Hamerský:-) Právě mají hasiči oslavu, alespoň že na vsi je jakási pospolitost.



A tak doufáme, že nebude pršet. Na to že je druhápůlka června je docela zima a fouká.Třebas s námi půjdou všichni svatí.
Louky se už sečou a my potkáváme ne právě často viděného čápa jak vybírá z posekané louky nějaké dobroty.


Cesta se vine podél Hamrského potoka kolem kempu a podél trati.

Pod tratí - bývalý strážní domek.

Procházíme Pavlovicemi a vcházíme do Josefovy Hutě.
V první polovině 19. století vznikaly v údolí Mže železářské hutě a válcovny. Vodní tok se chytře využíval k pohánění hamrů a samozřejmě mlýnů, kterých bylo vystavěno podél řeky několik.
Josefova Huť dostala jméno po svém majiteli Josefu Nosticovi. Jméno jí zůstalo, ačkoliv se majitel po několika letech, kdy komplex vyhořel, změnil. Nový majitel učinil ze železárny věhlasnou továrnu na kolejnice, první v Čechách. Továrna pak dodávala kolejnice na stavbu železničních tratí.
I zde dříve vedla úzkokolejka zjednodušující převoz uhlí a materiálu v rámci areálu až k nádraží, s údajnou odbočkou přes Mži k brusírně kamenů. Nejen úzkokolejka je však již minulostí. I velká část areálu včetně vysokých komínu zmizela v rozvalinách.
Železárna zaměstnávala stovky lidí, kteří žili v místních ubytovnách. Tím vznikla osobitá dělnická kolonie, jež vám dnes ale připomene pověstné město duchů. Po 2. světové válce zde jakákoliv činnost ustala spolu s odchodem německého obyvatelstva.
Přesto , že to vypadá , že tu nikdo není nacházíme "Bufet" a dokonce - světe div se- přírodní "divadlo", které bude mít brzy představení, na které nás zve malý plakátek.


Škoda , že do představení zbývá, ještě hodně času, my musíme pokračovat, aby nám neujel vlak :-)
Cesta jde dál podél Hamerského potoka, po skalách až k soutoku se Mží a dále již podél řeky k osadě Kosí potok.

Místy se odklání a vyvádí nás do polí a luk nad řekou.Mraky tvoří zajímavou kulisu.
A jdeme dál, už zase prší...

Konečně se počasí umoudřilo a my se můžeme uvelebit na břehu řeky a dívat se do letní oblohy a odpočívat.

Místy je cesta dost divoká, neprošlapaná, potřebovali bychom mačetu. také jsme za celý den potkali jen asi 3 trampíky.

Dokonce je tu i "banánovník" - No někomu bylo asi líto vyhodit umělou "květinu" a tak si tu udělal koutek s naučnou stezkou. Docela vtipné.Údajně se jedná o jakýsi masožravý druh rostliny, které žere i turisty...Trofibit Wydhamův, tak pozor, raději jdem rychle dál..

A už je tu Svojšín se svým zámkem a kostelem.
Kostel sv. Petra a Pavla ve Svojšíně se svou románskou věží je jednou z nejstarších staveb tohoto druhu v západních Čechách. Stavba je datována do poloviny 12. století. Zajímavá je především samotná věž, jejíž první patro je v podstatě panskou tribunou uzavřenou ve věži.

A jdeme na zámek- prohlídky tu nejsou, ani bychom ji nestihli, za necelou hodinu jede vlak. Mají tu výstavu, al euž je pozdě, jen do 17 hodin, tak alespoň do místní kavárny- sice už má také po pracovné době, ale paní je ochotná a obsouží nás. Pití drobné občerstvění a zmrzlina tu je :-) a prostředí je hezké.


Zámek se nachází na horním konci návsi Svojšín. Obec patří k nejstarším feudálním sídlům na západě Čech. Svojšínský zámek byl postaven na místě starší stavby v roce 1723 za hraběte Jana Václava Příchovského. Posledním majitelem Svojšína z rodu Příchovských byl František, v jehož době byl statek a zámek prodán v dražbě rytíři Josefu Bigattovi z Chebu. Ten odkazuje Svojšín královskému bavorskému komorníkovi a generálporučíkovi Karlu Antonínu Junckerovi a ten si přidává k rodinnému jménu přídomek "Bigatto". Rodina držela panství do roku 1935. Klement Podevile zámek vlastní do roku 1945. Zámek je jednopatrový a interiér je přístupný průjezdem s kamenným portálem, kde jsou zachovalé kožené tapety a barokní mramorové krby. K zámku přiléhají dvě okrasné zahrady.

A teď už musíme na nádraží. Nikdo tu není ani běžný jízdní řád také ne. Ještě , ž ejsem přišli o chvíli dřív. mají tu totiž 5 kolejí a dvě nástupiště a my díky absolutní absenci informační cedule, z ktrého nástupiště máme jet, nevíme...ale cesty jsou bezbariérové , tudíž i dlouhé...takže všechno prolezeme a zjistíme, nakonec , že jde z prvního nástupiště, kde svítí světelná cedule. No to jsem si oddechli...další vlak jede titiž až ráno.
Výlet byl hezký celkem 26 km a my v 18,19 odjížíme spěšným vlakem do Plzně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama