Život je pohyb Usmívající se blog pro neposedné duše

Namibie 2015

20. června 2016 v 22:55 |  NAMIBIE

Velký okruh Namibií.

PROGRAM A TRASA:

1. den let Praha- Paříž- Jonhannesburg-Windhoek

2. den WINDHOEK

Přílet do Windhoeku, transfer do hotelu, ubytování. Odpolední prohlídka hlavního města Namibie.

3. den WINDHOEK - ETOSHA NP

Snídaně. Odjezd na sever do Okahandja, městečka bytostně spjatého s pyšným lidem Herero a jeho udatným bojem s německými kolonialisty. Návštěva tržiště s ceněnými výrobky těchto zručných domorodců. Odpoledne příjezd do NP Etosha. 4. den NÁRODNÍ PARK ETOSHA

Snídaně. Celodenní putování divokou přírodou jednoho z nejunikátnějších národních parků Afriky. Prvotřídní zážitky v rezervaci Etosha umocní nesmírně pestrá krajina a pozorování volně žijících divokých zvířat, mezi nimiž nechybějí lvi, nosorožci, zebry, žirafy či kupříkladu hyeny a stovky druhů ptáků. Při velkém štěstí spatříme i vzácného pouštního slona.

5. den KMEN HIMBA A DAMARALAND

Snídaně. V ranních hodinách podnikneme další safari v Národním parku Etosha. Poté se přemístíme do překrásné krajiny Damaralandu. Tam nás čeká návštěva osady kmene Himba s proslulými krasavicemi, jež skrývají své půvaby jen za krátkými koženými sukénkami.

6. den TWYFELFONTEIN - DAMARALAND

Snídaně. Poté pokračujeme přes horské pásmo Damaralandu, domova pouštního slona a mnoha podivně rostlých a úžas vzbuzujících rostlin. Prohlédneme si více jak pět tisíc let staré skalní malby v oblasti Twyfelfontein, navštívíme ojedinělé geologické útvary Organ Pipes a také si uvidíme BurntMountain (horu ohně).Fakultativně návštěva muzea TheLiving s možností shlédnutí tradičního domorodého tance. Nocleh.

7. den DAMARALAND - SWAKOPMUND

Vyrazíme napříč drsnou krajinou Damaralandu kolem nejvyšší hory Namibie Brandberg k atlantickému pobřeží, kde oceníme značný pokles teploty způsobený chladným mořským proudem Benguela. Poté se přemístíme do přímořského města Swakopmundu.

8. den WALVIS BAY LAGOON
Plavba v zátoce WalvisBay a pozorování tuleňů, delfínů a mnoha mořských ptáků. V dopoledním slunci si vychutnáme čersvé ústřice a víno (v ceně). Po návratu do Swakopmundu následuje volný program, který doporučujeme využít k návštěvě místních trhovišť a nákupu tradičních suvenýrů


9. den NAMIB DESERTDnes si plně vychutnáme drsnou, neuchopitelnou a nesmírně rozmanitou nádheru Namibijské pouště. Uvidíme záhadné rostliny Welwitchia Mirabilis, pojedeme po okraji Měsíčního údolí (MoonValley) a navštívíme kaňon KuisebCanyon

10. den SOSSUSVLEI - SESRIEM CANYON

Jízda podél koryta řeky Tsauchab, na jehož konci přesedneme do terénních vozů. Bez nich bychom stěží dosáhli jednoho z nejpozoruhodnějších míst Namibie - totiž Sossusvlei neboli magického shromaždiště vody. Tahle okouzlující bílá pánev obklopená věkovitými stromy Camelthorn a impozantními oranžovými dunami je pravou pastvou pro oči. Tady končí svou pouť voda řeky Tsauchab, která nedokáže vzdorovat pásu nenasytných písečných dun a tudíž nikdy nedosáhne oceánu. Ranní měkké světlo a scenérie Sossusvlei platí mezi fotografy za zázrak. Na zpáteční cestě si ještě prohlédneme malý zato však nádherný kaňon Sesriem. Nocleh.


Windhoek -Rosťa Janík je náš africký průvodce, původně automechanik z Karviné, který se zde, jak rád a často zdůrazňoval výhodně oženil za vládní zaměstnankyni, takže už nemusí platit vodu, elektřinu a má podstatně nižší pojištění a bůhví co ještě. Rosťa také proslul pliváním antilopích bobků, což je obzvlášť zajímavá disciplína, jak se pochlubil reportérům televize Prima. (https://www.youtube.com/watch?v=nt26SC2QBtg)
Rosťa nám dělá řidiče a současně i průvodce. Sice se usmívá, ukázal nám několik budov v hlavním městě, jako banky, úřady a podobně, ale to bylo asi tak všechno, o Namibii a její historii a geografii jsme se nedozvěděli celkem nic a že na to bylo času docela dost.
První ubytování je v luxusním hotelu Safari Court na okraji hlavního města
HOTEL SAFARI COURT

Windhoeku žije asi 300 tisíc obyvatel. Najdete tu velké kontrasty - vedle moderních residenčních čtvrtí i velmi chudé o
blasti.Nejhezčí částí města je park před vládní budovou a to na dlouho také jediná dalo by se říci pestrá příroda se zelenými rostlinami, později už uvidíme hlavně poušť a suché roští a tu a tam nějaký Mopan strom.

ZAHRADA VLÁDY



Tato honosná budova, údajně postavená Číňany, čemuž odpovídají různé dekorativní prvky je prezidentský palác, nyní v něm sídlí druhý president Hage Geingob, který je na rozdíl od svých předchůdců vysokoškolsky vzdělaný, magisterský titul získal na univerzitě v New Yorku.

Z Windhoeku do Etoschi to bylo víc než 400 km. Celé odpoledne jsem strávili v mikrobusu poskakováním na jedné z páteřních silnic, sice asfaltové, zato však pěkně boulovaté- to bude asi deformace horkem :-) nebo, že by stavění silnic Afričanům tolik nešlo? Poslední úsek v národním parku Etoscha do lodge Halali to bylo již po prašné dálnici. Dorazili jsme těsně před sedmou, autobus poskakoval jako splašený a s ním i naše obratle. Rosťa spěchal a měl proč. Brána lodge se zavírá se západem slunce a to je dnes v 19.00. Naštěstí bus dojel celkem bez úhony, ačkoliv kameny lítaly všude a tloukly do spodku vozidla, občas jsme pohlíželi s obavami na podlahu, ale žádná díra se neobjevila. Venku je minimálně 30 stupňů, spíš 35 nebo víc a slunce pálí. Po večeři jsme společně vyhledali napajedlo, na které byl výhled z ohrazené lodge. Právě dorazili nosorožci.
Dnes je sobota snídaně je od 6 , budík nařízený na 5,30 kupodivu nezvonil, naštěstí mě světlo v 5,50 probudilo. Byl to sice trochu úprk, ale nakonec jsem v busu seděli první. Brána se otevřela přesně v 6,30 a všichni vyráží na raní safari.

Národní park Etosha se rozkládá na ploše 22.270 km² v severozápadní Namibii. Byl založen roku 1907, tedy v době, kdy byla Namibie německou kolonií. V té době byl zároveň s rozlohou 100.000 km² vůbec největší přírodní rezervací světa. V dnešní době však zejména díky významným politickým změnám nedosahuje ani jedné třetiny své původní rozlohy, i přesto se však jedná o velmi významnou a rozlehlou krajinnou oblast, ve které se vyskytuje velké množství ohrožených živočišných druhů, mezi které patří např. nosorožec dvourohý nebo endemický poddruh impaly - impala černočelá (Aepyceros melampus petersi), dále se zde běžně vyskytují např. žirafy, sloni či lvi.





První jsou antilopy, pak zebry a žirafy, asi po hodině narážíme na znuděnou skupinku lvic, následují pakoně a hyeny. U n
apajedla, kam dorážíme po příšerné cestě úplně vyklepaní žádná zvěř není, zato autobusu už nedrží dveře a tak je musíme za jízdy občas zavírat, aby se s námi nechtěl svést třebas nějaký zvědavý lev. Nakonec je raději přivazujeme páskem. když už naše všechny obratle sedí vedle na sedadle, najíždíme konečně na původní prašnou "hlavní" cestu, kde bus pouze hodně drncá ale už nevyskakuje metr vysoko. Uprostřed parku je také vyjímečně možné jít na WC. Je to malá zahrádka, kam vjedete i s autobusem. Jsou tu umístěné buňky s WC a to dokonce splachovacím. Rosťa nejdříve vystupuje, aby zjistil zda na nás na záchodě nečíhá nějaké zvíře a pak nás teprve pouští. To že je uprostřed pouště či vyprahlé savany voda, není zas tak nic zvláštního, jen se musí získat z velké hloubky třebas 30 m nebo víc. tam jsou velké zásobárny.
po návratu do kempu Halali, se dozvídáme, že nás špatně ubytovali a musíme se stěhovat. bylo nám včera divné, že máme dvě ložnice. Tak teď máme sice jen jednu, ale zase je větší. Bazén tu mají pěkný a čistý, voda příjemně chladná. Je to třeba venku je ke 40 stupňům. Oběd opět bufet za 130NAD což je ca 300 Kč. Po obědě pouštíme klimatizaci a usínáme. V pozdním odpoledni vyrážíme na další safari k dalším napajedlům. Máme docela štěstí a hlavně je velké sucho a zvířatům nezbývá než se k napajedlům vydat, aby neumřeli žízní. A tak můžeme opět fotit a filmovat antilopy skákavé, hrochy, přímorožce, kudu, žirafy, slony, šakaly, hyeny a konečně i krále zvířat, tentokrát 4 lví samce. Večeři se nám pak snaží sezobat modří ptáčci, kteří lítají od stolu ke stolu a čekají na vhodný okamžik.
Ráno se stavíme znovu u dalších napajedel. Jsou plné slonů , nosorožců a další zvěře jen lvi se někam schovali. Při výjezdu z parku Adersonovou branou nám černoušci umyjí kola busu a my musíme přejít přes pochlorovaný koberec, abychom nevynesli nějakou nemoc z parku:-).

145 km absolvujeme za několik hodin a citáme se v kraji zvaném Damaraland nebo také Kaokoland ve vesnici kmene Himbu .Toto jsou jeho typické představitelky, to že jsou tak hnědé, není způsobeno jen jejich přirozeným pigmentem, ale oni se natírají místní hlínou. Nevypadají nijak zvlášť nadšeně, ale posadí se venku kvůli nám zřejmě podle předepsaného scénáře, Je tu náčelník , ženy a děti. Údjaně se celý život nemyjí, místo mytí vodou používají popel, kterým si myjí i vlasy, které jsou pak smotané do pramínků obalených také červenou hlínou. Pěkný holky , že? Jinak celá akce působí poněkud trapně. Mají tu dokonce i školu ( tedy jednu chatrč) kam chodí ti kterým se chce. Maximum je 5 tříd.


PŘEDSTAVITELKY KMENE HIMBU

Večer přijíždíme do lodge Vingerklip . Vingerklip je název pro horu, která se tyčí na lodgí a znamená v překladu vstyčený prst. Je velmi luxusní, jen jí chybí jedan drobnost - klimatizace, což je vzhledem k tomu , že je přes den kolo 40 stupňů docela zásadní.nahoře na skále je schovaná další kruhová restaurace zvaná Orlí hnízdo. Po snídaní odjíždíme do obce Khorixas a odtud do Twyfelfontain na starodávné kresby ve skalách .


VINGERKLIP



Nejdříve ale navštívíme vesnici Damaraland. Místní obyvatelé vypadají daleko inteligentnější než ti včerejší a celé je to pojaté jako muzeum. Lidé e skutečnosti bydlí jinde a sem dojíždí , aby ukázali jak to ve vesnici dříve chodilo. Průvodce mluví anglicky, ale místní používají jazyk s mlaskavkami.


LIDÉ DAMARA


Dále se zvláštní krajinou vydáváme na cestu k Atlantiku do města Swakopmund, původně německé osady na břehu oceánu. Všude je vysušeno , snad jedině strom zvaný Mopane stromy s listy jako srdce nebo také jako motýl zůstává ze záhadných důvodů zelený i této nehostinné a suché zemi. Cestou míjíme mnohé domovy termitů .
Po několika hodinách konečně spatříme Atlantik. Je tu mnohem chladněji teplota se na pobřeží pohybuje celý rok mezi 15 a 17 stupni, což je rázem o 20 stupňů méně než dosud a hlavně konečně přestalo to děsné sucho, nyní je naopak velmi vlhko, až je silnice mokrá
A jsme u Pobřeží koster- Sceleton Coast - je asi 500 km dlouhé- mezi řekou Kunene a městem Sawkopmund. Svůj název má jak podle četných koster lachtanů a velryb, tak podle vraků ztroskotaných lodí. Studený Benguelský proud brání vlhkému oceánskému vzduchu v přístupu k pevnině, proto srážky v oblasti nepřesahují 10 mm ročně. Časté jsou mlhy a silný vítr. Pobřeží je tvořeno vysokými písečnými dunami. Pokud některé plavidlo uvízlo na mělčině u Pobřeží koster, byla jeho posádka v pasti: na volné moře se nemohla dostat kvůli silnému příboji a ve vnitrozemí byla poušť Namib bez zdrojů vody a potravy.


Swakopmund je typické německé koloniální městečko, bylo založeno 4. srpna 1892 kapitánem Curt von Francois, jako hlavní přístav v jihozápadní Africe. Poušť si prohlédneme z tohoto malého letadla a tak se chystáme na asi hodinový vyhlídkový let.


Poušť Namib je rozlehlá. Jméno "Namib" znamená podle místního jazyka "nesmírný" a zakládá se na pravdě, neboť poušť zabírá plochu 50 000 km² a rozprostírá se v délce 1600 km podél Atlantského oceánu, její šířka d) se pohybuje od 50 do 160 km. Je rozdělená řekou Kuiseb na přibližně dvě stejné části. Zatímco pro severní část jsou typické skalnaté útesy, propasti a štěrková pole, pro jižní je charakteristický písek.





Po většinu roku je mělká řeka Kuiseb pouze širokým písečným korytem.Voda zde teče jen několik týdnů v roce. Dostane se až ke Gobabebu a tam se vsákne do písku, aniž by dosáhla moře. Přesto je domovem hyen, šakalů i leopardů.
Ráno odjíždíme 30 km vzdáleného Walvis Bay, kde je velký přístav, mnoho průmyslových podniků a hlavně doky na opravy lodí. Sídlí tu i známé firmay jako Rolls-Royce, zahlédla jsem ii Doosan, Bosch Rexroth a další. V zátoce kotví mnoho rybářských a jiných průmyslových lodí a ropných plošin,které čekají na svojí údržbu ,čí opravu a poté se vrátí- většinou do Angoly. Jsou tu i osdsolovací pole mořské vody a sůl se pak vyváží..Nastupujeme na poměrně malou motorovou loď .


U pobřeží se zdržuje menší množství plameňáku, jejich čas přijde až v zimě- tedy africkém létě .Dnes jedeme na výlet lodí do zátoky. s vtipnou kapitánkou a průvodkyní původem Holanďankou.Brzy s námi pluje pár racků a po chvíli se nás ptá,zda nemáme nic proti tomu,abychom přibrali dalšího pasažéra. A tak k nám nastupuje pelikán a pak nás delší dobu doprovází než ho vyměníme za lachtana.

Už na nás čeká, vyskočí si na palubu a naše sedačky, protože má dobrou náladu můžeme si ho i pohladit. Když se ho chceme zase zbavit, musíme mu hodit rybu daleko do moře rychle ujíždět . V zátoce je obrovská kolonie lachtanů- asi 60 tisíc, je to už docela problém, protože spolu s kormorány sežerou hromadu ryb a tak se muselo omezit vydávání licencí na lov ryb a lachtani se začali zabíjet. Po chvíli čekání spatříme i velrybu nebo tedy spíš jen její malou část. Korunou všeho je hřbet velryby s mládětem kousek od lodě. Jedná se o tzv. southern right whale (Eubalaena australis), údajně velká rarita, která je vidět jen několikrát do roka.
Vracíme se zpět do Swakopmundu. Ve městě je Krystall galerie, kde můžeme spatřit největší krystal na světě




Tento křemenný krystal byl nalezen v oblasti Otjua v roce 1985 a má výšku i šířku okolo3 m a váží 14,1 tuny.
























.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama