Život je pohyb Usmívající se blog pro neposedné duše

Alleghe 2016

22. července 2016 v 22:50 |  DOLOMITY

Den první - sobota (25.6.2016):

Do Alleghe jsme dorazili okolo 17 hodiny. Z Plzně celkem asi 720 km. Ubytování je pěkné . Nedávno rekonstruovaná chalupa. Byt s velkou terasou nad jezerem, kde můžeme snídat na sluníčku (pokud bude svítit) Prostorný obývák s kuchyňským koutem a dvě ložnice- nám stačí určitě jen jedna. Bonusem je skutečně přepychový výkled na městěčko Alleghe na druhé straně a Monte Civettu s jejími 3200 m.
Jakmile však vyrazíme na průzkum okolí začíná pršet a stále přidává, takže poté , co obejdeme celé jezero, jsme docela promočení. Předpověď na zítra není zrovna uspokojivá- má zase pršet a nejvíc okolo poledne.



Den druhý- neděle

V neděli tedy podnikáme jen opatrnou vycházku soutězkou z Serrai ze Sottogudy do Malga Ciapely. Díky ubytovací kartě máme vstup zdarma. Drobně mží, soutěska je dlouhá asi 2,5 km a několikrát za tu dobu nás míjí vláček líných turistů, kteří si vozí zadek sem a tam. Pěších je tu posrovnu.VMalga Ciapele zažíná pořádný slejvák a voda se valí v proudech po silnici. Trvá to asi ½ hodiny a tak se raději vracíme soutězkou zas zpět. Když dorazíme k autu v Sottogundě (asi 1180 m.n.m.) dokonce vykoukne i sluníčko. Sušíme věci a zkusíme pěší tůru na Casera Vallbona (1635 m) a jde to dál na Forcella dele Fontare (2 230 m.n.m.)Stoupání je na poměrně krátké vzdálenosti a tak se výstup podobá spíše lezení po čtyřech po hodně černé sjezdovce. Cesta od poloviny není žádná - jen svah- a občas se ztrácí i značení mezi roštím. Nahoře kvetou azalky, hořce a další květiny. Mraky zakryly již dávno slunce a stále zatím neprší. Nahoru dorazíme asi po 3 hodinách naprosto propocení a udýchaní. Tady ovšem fouká. Jsme sice teprve v 1/3 cesty, ale teď už to půjde jen dolů. Konečně typické úzké horské cestičky,pastviny s krávami, koně, kozy a dokonce i oslíci.Nacestě nás pozorují dva svišti a nechají se i vyfotit než se schovají do svých nor, pořádně si ještě zapískají. K autu dorazíme okolo 18 hodiny.


SERRAI


ZMOKLÉ OVCE (STEJNĚ JAKO MY)

CESTA NA CASERRA VALBONA

KONEČNĚ NA VRCHOLU







Den třetí- pondělí



Trasa- Alleghe - via telecabina na Col dei Baldi (1922)- dál pěšky-Casera Pioda - rifugio Coldai- forcela Coldai 2192 m- Lago Coldai 2143- rif. Tissi 2250 m-Bivaco Ciesamata 1651m - Masaré 970 m.- Alleghe 1000m

Asi v 10 vyjížíme lanovkou za 11 Euro do průsmyku Coldai - dále pokračujeme k jezeru. Celou cestu potkáváme jen několk českých turistů. Jen u jezera je parta italských puberťáků - asi školní výlet- jsou hodně hluční. Jinak je celou cestu klid a nikde nikdo.Počasí tak akorát, fouká studený vítr, ale občas i svítí slunce. Potkávéme zase několk svišťů a jednu zmiji. Nejhorší je sestup z chaty Tissi do Alleghe- zabral nám 3 hodiny, protože převýšení je na krátké vzdálenosti víc než 1200 m, dole už se nám nohy podlamují a jsme rádi, že půjdeme chvíli po rovině, cestou bylo několik úseků opatřených ocelovým lanem. Nemít s sebou hole, tak to vážně nedáme. Tento úsek, ať již směrem nahoru nebo dolů nikomu nedoporučuji. Těsně nad Massaré je krásný velký vodopád. K autu docházíme v 7 hodin.



MAJESTÁTNÍ PELMO



REFUGIO COLDAI


JEZERO COLDAI

VRCHOLEK CIVETTY JE STÁLE V MRACÍCH

Den čtvrtý - úterý


Po včerejšku jsme úplně vyřízení a přestože je krásné počasí- nebe bez mráčku, budeme si muset odpočinout a Monte Civettu odložit. Mimochodem Civetta znamená mimo jiné italsky Výr veliký- neboli sova. Tím se vysvětluje stálá přítomnost vlaječek se sovami všude, kam se člověk podívá.

Dopoledne jdeme nakoupit a v 11 hodin jedeme nahoru

Volíme odpočinkovou trasu:

Lanovkou Col dei Baldi (1922)-po sjezdovce ke Ciasela- Belvedere- Monte Fernazza (2101 m)- Forcella Pecol- Casera Fontanafreda-Col dei Baldi.

PELMO





MONTE FERNAZZA

Poté znovu nákup a jdeme na zmrzlinu- bohužel se nedá srovnat s výbornou italskou zmrzkou v Toskánsku- tahle není nic moc.

Pokud bude hezky zkusíme Monte Civettu zítra.


Den pátý - středa


Plán:

Autem do střední stanice (kdybychom přišli pozdě, abychom nemuseli pěšky až dolů:-) ) a dál:
lanovkou Col dei Baldi- Rifugio al Coldai-dále 557 - Sentiero Tivan - normale - Rifugio Torrani- (M. Civetta?)- zpět stejnou cestou

Skutečnost: pouze k sentiero Tivan - z toho již část jen ferrata- pouze lana nad propastí, bohužel nemáme úvazky, ale zkusíme to bez nich.




Vrchol Civetty je v mracích a to dost černých- předpověď na odpoledne hrozí deštěm. Śplháme a jdeme dál přes několik sněhových polí. Cesta je docela těžká a pomalá. Když dorazíme do výšky 2300 m objevíme upadlou ceduli - Rifugio Torrani -3,20 hodin a je 12 hodin! Pokud je to pravda vrátili bychom se tak v 21 hodin. Tak to nejde...musíme to vzdát, navíc mraky jsou černé a terén těžký.




Bohužel...Měníme plán a jdeme znovuk jezeru Coldai a odtud do střední stanice. Už přiodbočení se ukáže cedule: DIFFICILE! A cesta je opravdu nebezpěčná a těžká- nakonec dorazíme k autu téměř v 17 hodin. (přitom tato cesta byla označena na plánku jako lehká- asi nějaký omyl.)


DIFFICILE

Den šestý - čtvrtek


Dnes byl v plánu pouze krátký výlet z průsmyku Passo Staulanza pod horu Pelmo na otisky stop dinosaurů, které objevil Anello Zoldano. Čekali jsme tedy pořádnou šlápotu. Podle ukazatelů to je cesta na 1,5 hodiny. Zpočátku vede trasa 472 lesem, žádné závratné stoupání ani klesání, asi po hodině jsme u odbočky vedoucí strměji mezi kameny. V kamenné suti se jde dost špatně, nohy stále podklouzávají. Na konci štrapáce je odlomená část kamene s dírami asi 10 max 15 cm- údajně stopami nějakého malého dinosaura. Trochu zklamání...dolu nám to trvá taky dost dlouho, terén je hodně kluzký. Je ještě brzy a tak jdeme dál po 472 k riffugio Venezia. Obloha se stále mračí- ale jen nad Pelmem visí velký mrak, jinak je sluníčko. Vycházíme z chaty okolo 15 hodiny. Do sedla Staulanza lze jít i z druhé strany- tak , že Pelmo obejdeme dokola. Jenže to není tak jednoduché. Chatařka říká, že od chaty je to stoupání 600 m a dál pak ferrata- lana a španý terén. Taky říká, že asi bude pršet a že cesta bude časově náročnější, ale že bychom to měli zvládnout. Takse pouštíme do sutě na chalupou. Když po ca. ½ hodině vystoupáme asi 250 m přichází liják a co víc začíná bouřka, což je u ferraty mnohem horší a nebezpečné. Musíme se vrátit. A dobře jsme udělali, stále prší a ani později , když přestane, neřepřestávájí blesky a hřmění. Před námi se válí mraky, to by ještě šlo, ale za námi je slyšet nějaký " šustot". Luboš se otočí a vidí kutálející se balvany.Naštěstí až za námi. K autu přicházíme asi v 18,45.


STOPY DINOSAURA


CESTOU K RIFUGIO VENEZIA

PŘICHÁZÍ BOUŘKA


Trasa tedy byla: Passo Staulanza - 472 -Impronte di dinosauri -Lach- Forcela di Rutorto- Fiffugio Venezia -480 - 250 m Sentiero Flaibani a zpět stejnou cestou. (ca 40.000 kroků)

Den sedmý- pátek


Ráno svítí sluníčko, ale obloha bez mraků není.Vzbudí nás nějací nadšení cyklisté, kteří se připravují hned vedle našeho okna v přízemí. Snídat na sluníčku na terase je hezký začátek dne. Nikam se nám dnes šplhat dokopců nechce a tak se dopoledne vydáváme jen na cestu proti proudu řeky Cordevole, která protéká jezerem Alleghe. Procházíme vísku Santa Maria delle Gracie a cestu končíme v Caprille. Vedle řeky jsou napíchané vlaječky- zítra tu bude nějaký závod. Přestože je to jen necelých 5 km a po rovině, ukazuje se, že je takový výlet snad namáhavější než lezení po horách. Je totiž moc teplo a nikde žádný stín a taky není čím se kochat. Okolí není moc inspirativní. V Caprille je právě trh, prodávají ryby, sýry, plesnívé uzeniny, boty, nějaké hadry a různé blbosti.


TO JE NÁŠ DOMEČEK U JEZERA


CAPRILLE


Zpět jdeme po druhé straně, sice vedle silnice, ale alespoň tu fouká trochu vítr.
Po obědě jedeme do Malga Ciapely a jdeme údolím říčky Pentorina a Scialon . Po chvíli cesta opět prudce stoupá a poskytuje nám krásný výhled do údolí Malga Ciapely. Okolo 17 hod docházíme na Malga Ombreta- tedy "Pastvinu zastíněnou". Cestou potkáváme dva bači s dvěma krávami, z nichž jedna trpí evidentně průjmem. Potkáváme je i pak na cestě dolů. Pokud se budou posunovat touto rychlostí dorazí nahoru nejdříve v 21 hodin. Vypadají ale v pohodě, stále si o něčem povídají a stojí každou chvilku a krávám se také nechce nikam spěchat. Má to něco do sebe- čistá hlava- žádný stres....Nahoře právě shánějí krávy z pastvy do kravína. Salaš je ale stále ještě otevřená a nabízí místní výrobky, ale mají i coca colu a ledový čaj a koláče a další dobroty. Hospodyně odchází od krav, je velmi milá. Kupujeme jen nějaké pití posedíme a jdeme zpět.



MALGA CIAPELLA

MALGA OMBRETA




Dnešní trasy : Challet al Lago (Masaré)- Caprile a zpět, Malga Ciapela (1446) - Malga Ombreta (1904) a zpět.

33.545 kroků

Den osmý- sobota

Odjezd do Molvena u stejnojmenného jezera- dále článek Molveno.

Další fota z Alleghe a okolí v galerii
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Simča Simča | Web | 23. července 2016 v 11:47 | Reagovat

Závist a úžas, krásný prostředí... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama