Život je pohyb Usmívající se blog pro neposedné duše

Kraj Ústecký, Liberecký a Středočeský

24. května 2017 v 21:18 |  PO VLASTI ČESKÉ

Autem po vlasti české I.


Pořád někde cestujeme v zahraničí a Čechy pořádně neznáme a tak tentokrát mám jiný plán:
Plzeň- Krásný dvůr, Žatec,Louny,Zámek Libochovice- ubytování, Budyně, Roudnice nad Labem, Krabaře, Říp, Kokořínsko, Máchův kraj, Doksy, Světlá pod Ještědem- ubytování, Ještěd, Liberec, Poděbrady, Slapy, Dobříš.
a tohle byla skutečnost:

Čtvrtek 18.05.

Na spanilou jízdu po Ústeckém kraji vyjíždíme z Plzně v 9.45 směr Třemošná, Kaznějov, Kralovice, Podbořany. První zastávka je Krásný Dvůr -zámecká zahrada ve stylu Versailles. Park je rozlehlý, než dojdeme na konec k obelisku jsou to 2 km, postupně obejdeme Čínský pavilon, Goetův pavilonek, Gotický pavilon a další zajímavosti. Dokonce máme štěstí, že se nám podaří nahlédnout dovnitř opraveného Gotického pavilonu s opravenými vitrážemi. Dál pokračujeme do města chmele Žatce. Ještě před 20 lety bylo náměstí krásné a živé. Dnes je většina obchodů zavřená a ve zbytku jsou například různé secondhandy a pod. Marně hledáme nějakou restauraci, nakonec nacházíme na konci náměstí moderní občersvení a dáváme si zeleninovou polévku s hlívou ústřičnou. Bohužel se nedá ani dojíst jak pálí pepřem. Lepší je prohlídka Chrámu chmele a piva s chmelovým majákem, ze kterého je krásný výhled na celé město. Chmelařské muzeum začíná bludištěm mezi žoky chmele, pokračuje komůrkou alchymisty až dorazíme k pokladu krásné skleněné chmelové šišce vyrobenév Borské sklárně. Šiška mění barvu stejně, jako ji mění zrající chmel. Nakonec si počkáme na celou hodinu, abychom zhlédli zajímavý starý orloj, který je jedním ze tří toho druhu v Čechách. Je pěkné horko a chození po městě unavuje, tak jedeme dál směr Libochovice. Stavíme se kousek od Loun u jednoho rybníka, ale nevypadá moc čistě. To jsme nečekali- Ubytovna na zámku v Libochovicích je obsazená, kdo by to čekal v takové díře, naštěstí tu mají ještě hotel Zlatý zajíc za 350 Kč, samozřejmě žádná snídaně, ale to nevadí, koupili jsme si ovesnou kaši. Jediné co nás tu zatím dost ruší je řev pávů. Skoro všichni a to je jich nejmíň osm sedí po okolních střechách. Vypadají spíš jako čápi..Zámecká zahrada je večer už zavřená, podíváme se tam zítra.


KRÁSNÝ DVŮR


PAVILON V PARKU


GOTICKÝ PAVILON



GOETHŮV PAVILON


ŽATECKÝ CHMEL


ORLOJ S KARTAMI


ZELENÝ POKLAD VYROBENÝ ZE SKLA


NÁMĚSTÍ V ŽATCI


ZÁMEK LIBOCHOVICE


PAVÍ KRÁL

Pátek:


Spaní ve Zlatém zajíci nebylo nic moc, pod oknem byl dost velký provoz a budila nás projíždějící auta a do toho ještě bimbal zvon na kostele každou čtvrthodinku. Než jsme naložily věci do auta, zašly jsme ještě do zámecké zahrady a nakoukly na nádvoří zámku. Francouzský park za zámkem je fakt nádherně udržovaný, přítomní zahradníci mají stále co dělat.
Než se vydáme dál zajíždíme ještě k blízkému kopci s hradem Hazmburg. nahoře jsme asi v 9,30, otvírá se až v 10. Jak ho po skále obcházíme a šplháme výš, najednou se ocitneme na nádvoří, ale to už jsou naštěstí otevřená i hlavní vrata. Je tu pěkný výhled na tu placatou krajinu kolem. Pár kilometrů od nás je vidět Říp. Nejdříve zajedeme odbočkou do Mšených lázní s pěknou secesní budovou jídelny, kde si dáme polévku a pak už jedeme rovnou do Vražkova a odtud se vydáváme na asi 3 km dlouhou cestu do kopce Říp. naštěstí sami, z druhé strany od Rovné to byla asi davovka, protože nahoře je plná houspůdka hulákajících lidí. Rotunda z 12 století je dost velká. Všichni se u ní vyfotí, tak my taky:-). Dál pokračujeme k Máchovu jezeru, kde je celkem rušno a pár malých dětí se už koupe, přestože voda není ani teplá ani moc čistá. V dálce jsou vidět jachty , surfy a kity, docela fouká. Pak už šupajdíme směrem k Liberci. Po cestě nás ještě zaujme zámek Lemberk. A pak už jedeme Rynoltice, Chrastava a odbočujeme na Andělskou Horu, kde je plno, ale dál v Kryštofovo údolí nacházíme azyl u Holanďanů v pěkné hrázděné chalupě. Je dost horko a tak se vydáme ještě na obhlídku místního kostela, orloje a dalších chalup a nakonec asi nejdelšího kameného železničního viaduktu u nás nad obcí Novina. Je třicet metrů vysoký, 202 metrů dlouhý a má čtrnáct podpěrných sloupů. Viadukt nevede rovně, ale do oblouku.Novinský viadukt byl dne 26.11.1964 prohlášen kulturní památkou. Jeho hodnota spočívá nejen v hledisku stavebně-historickém. Je i významnou krajinnou dominantou, působící vyvážeností proporcí a materiálovou skladbou jako přirozená součást svého okolí.
Ubytování v penzionu Rokytka stojí 1050 Kč za 2 lidi. WC a koupelna je na chodbě a avizovaná TV nikde. Naštěstí funguje WIFI. Uvidíme zítra jak bude, zda tu nezůstaneme do neděle. Snad nebude moc pršet.


HRAD HAZMBURG U LIBOCHOVIC


MŠENÉ LÁZNĚ (Léčení pohybového aparátu v Lázních Mšené vychází z více než 210 let staré tradice, která byla založena na užívání léčivé minerální vody a později na aplikaci zdejší vyhlášené slatiny)


HORA ŘÍP S ROTUNDOU SVATÉHO JIŘÍ


ROZHLED Z ŘÍPU NA JIH


JARO NA MÁCHOVO JEZEŘE


ZÁMEK LEMBERK- ZDE DLELA ZDISLAVA Z LEMBERKA


PENZION ROKYTKA V KRYŠTOFOVO ÚDOLÍ


NÁŠ POKOJÍK (TICHO LÉČÍ....) ALE JE TU WI-FI :-)


KRYŠTOFOVO ÚDOLÍ


TAKY TU MAJÍ ORLOJ- UDĚLANÝ Z TRAFOSTANICE ...


NOVINSKÝ VIADUKT



SOBOTA 20.5.

Snídaně je skutečně stylová! V prostorné jídelně nás majitel posadí k pohodnému stolečku u krbu ve kterém praská oheň, což se dnes docela sejde, protože máme pro změnu o ca. 15 stupňů méně. Na stole máme všehochuť různé pečivo, marmelády, med, máslo šunku, uzené, salám sýr a vajíčko. Krásné prostředí! Čeká nás cesta na Ještěd, sice ne dlouhá asi jen celkem okolo 15 km, ale než pak večer zas hledat, kde budeme spát, rozhodujeme se zůstat do neděle. Nechce se nám zas 2 km k viaduktu pěšky, tak bereme auto a necháme ho stát pod viaduktem odkud jdeme po modré značce dál údolím mezi chalupami a lesem, nakonec stoupáme prudce vzhůru po červené na Ještěd. Nahoře pěkně fouká a lidi se halí do všeho co mají a nasazují si kapuce. Není vidět moc daleko, obloha je zastřená mraky, ale přece jen tu výhled do krajiny je, jen Sněžka je už někde v mlze. Moc dlouho venku nevydržíme, vítr je ledový. V prvním patře budovy je restaurace, kde se zas naplní s čím už máme dlouhé zkušenosti. Čím dražší je jídlo, tím je vtšinou iméně chutné. Polévka za 49, zelňačka nebo kuřecí. Měla jsem kuřecí, která sice neublížila, ale kuře viděla maximálně z rychlíku k tomu pečivo a čaj, kterého byla asi jedna deci. Výhled by byl parádní, ale chtělo by to čistější okna, alespoň tu bylo teplo. Podle fotografií v přízemí byl interiér věže a restaurace při otevření v 70tých letech hezčí a na tehdejší dobu to musel být vážně superluxus. Stavba je moc pěkná, což bylo již dávno oceněno různými vyznamenáními a nyní snad usiluje i o zařazení do památek UNESCO. Na prohlídku společných prostor zrenovovaného hotelu nás slečna recepční ani po delším přemlouvání nepustí, škoda. Na vrchol Ještědu se dá nejen dojít pěšky, ale možné je to i autem, na motorce nebo obstarožní lanovkou z roku 1933. Jelikož patří státnímu podniku ČD, jezdní jen 1x za hodinu...ale zájem by jistě byl, neboť u vchodu nechápavě postává hlouček turistů z Německa, asi si nevšimli jízdního řádu. Zpátky to bereme oklikou po červené, žluté a zase červené a do údolí vcházíme kousek od historického vlakového tunelu. Dnes je v údolí živo, je tu jakýsi koncert.


STYLOVÁ SNÍDANĚ U HOLANĎANŮ


MIMOZEMŠŤAN NA JEŠTĚDU


KONEČNĚ NA JEŠTĚDU


INTERIÉR RESTAURACE



NEDĚLE 21.5.

Odjíždíme ráno do Železného Brodu, kde prohlédneme místní skanzen hrázděných budov a muzem sklářství, kde je zajímavá expozice o výrobě drobných korálků.
Dál máme namířeno do Jičína. Cestou jsou vidět vrcholky Krkonoš, které se stále ještě leskonou sněhem.
Centrum města je celkem útulné, ale oproti 90tým letům je zas hodně obchodů zavřených a si i restaurací. nakonec vyhodnotíme jako nejleší hotel s restaurací Paříž, jehož jídlo s Francií sice nic společného nemá, ale najde se tu celkem dobré jídlo- v provedení české klasiky a není ani drahé, navíc obsluha je rychlá. PO krátké prohlídce centra a parku vyrážíme do několik km vzdálené oblasti Prachovských skal, které nezklamou. Pohledy na skalní věže jsou unikátní, jsou vidět i Trosky.
Poslední krátká zastávka je v Poděbradech, kde právě probíhá mistroství Evropy v chůzi na 20 km, jehož odstartování můžeme sledovat. Ještě foto Jiříka z Poděbrad a procházka parkem, natočíme si vodu Poděbradku a namíříme přes benešov a Příbram domů. PS: některé- většina cest je hrbolatá vysprávkami asfaltu a nebo děravá, zdá se , že stav silnic je stále horší a horší.
Příští plán je Vysočina- tak sand to vyjde.


MUZEUM V ŽELEZNÉM BRODĚ


VYRÁBĚLY SE TU KROMĚ JINÉHO SKLA I KORÁLKY A KNOFLÍKY


JIČÍN RUMCAJZOVO MĚSTO


PRACHOVSKÉ SKÁLY




LÁZNĚ PODĚBRADY


START ZÁVODU V CHŮZI NA 20KM- MISTROVSTVÍ EVROPY

DALŠÍ FOTO NA:
(listujte chronologicky do leva -:) )

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pavel Pavel | E-mail | Web | 30. června 2017 v 9:25 | Reagovat

Hezké povídání i fotografie ze zajímavých míst.

2 alpos alpos | 3. července 2017 v 21:35 | Reagovat

[1]:
Děkuji:-) tento týden budou nové články o túrách v Dolomitech tak si přijďte počíst.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama