Život je pohyb Usmívající se blog pro neposedné duše

Innská cyklostezka s Eliškou

24. srpna 2018 v 15:47 |  NA KOLE DOMA I VENKU

S Eliškou jsme vybraly zájezd s Eurocyklem, protože jede z Ostravy přes Plzeň a to se nám právě hodí. Moje dlouholetá kamarádka je totiž z Ostravy. A dobře jsme udělaly. V pátek v podvečer jsme na místě: hotel Jägerhof v Kolsassbergu na kopci asi o 300 m nad údolím Innu. Hotel je velký a má bazén a také pěkný výhled do údolí, negativem je jen to, že vyjíždět na kole kopec s vražedným sklonem je pro většinu účastníků s normálním kolem skoro nemožné.
Tento blog je kromě Elišky věnován ještě milým společnicím Monice a Zuzce se kterými jsme se dělily o společný stůl.


HOTEL JÄGERHOF

SOBOTA 18.8.2018

Trasa: Mayerhofen - Kaltenbach - Rettenbach (38,6 km)- Kollsassberg (72,6 km)


Dnešní trasa je hodně nenáročná a nakonec i krátká. Vede z Mayerhofenu Zillertalským údolím, které perfektně znám z lyží. Je trochu zvláštní vidět ty kopce bez sněhu. Cesta je naprosto bez stoupání, jen sjíždíme údolím v podstatě po rovině nebo jen s lehkým převýšením z kopce. Průvodce avizuje 43 km. Když okolo druhé hodiny dorazíme na sběrné parkoviště mám na tachu 38 a tak se rozhodnu vrátit po vlastních "kolech". Cesta ubíhá rychle, ovšem až do Stanzu, kde už jedu na prázdném zadním kole. Minulý týden jsem měnila duši a teď tohle. Když měním znovu, nabídne se mi rakouský pár s pomocí. Ale pán nacpe duši do pláště tak, že se tam skřípne. Nechci se hádat, protože jsem ráda, že mi někdo pomáhá, ale po dalších 10 km je vidět, že je něco špatně. Kousek pod hotelem, který je na příšerném kopci- na 2,5 km je 300 m převýšení, je kolo zas prázdné.Už je to jedno, stejně ho už jen vedu. Ochotný průvodce duši zalepí, ale ta zas praskne. Tak zalepil tu první a čekáme do rána. Mám ještě jednu novou. Jestli to tak bude pokračovat, tak si moc nezajezdím.



KOUPALIŠTĚ -JEZÍRKO U SCHLITTERS

NEDĚLE 19.8:2018

Gschnitztal- Innsbruck 49 km


Dnešek začíná nedobrým tušením, jak to bude vypadat s mým zadním kolem. Průvodce včera duši vyměnil a hned mu zas rupla. Dnes ráno ji vyměnil znovu a já zjistlila, že vlastně po hodině má zas jen 2,5 baru...Jedu ho tedy vyzkoušet na nepovinou zajížďku na Lapones Huette, no a v největším kopci asi po půl km opět zasyčí a je konec. Co budu dělat? Všichni čtyři (oba řidiči průvodce i já ) zkoumáme plášť , kolo, ráfek, nikde nic. Jen v duši šlic jako vrata na skoro stejném místě jako včera. Vyměníme tedy nejen duši , ale i plášť a budu doufat. Myslím, že už se i průvodce a řidiči začali modlit, aby měli ode mě pokoj. Už si dost užili. Jedeme údolím Gschnitztal několik km až do Matrai celkem v pohodě, ale odtud už začíná stoupání na vrstevnici. Je to sice kratší, ale mnohem namáhavější trasa než včera. V kopci nad Innsbruckem odbočujeme k zámku Ambras, který jsme loni s Mamutem nestihli. Vpravo nad námi se rozkládá areál na svazích hory Patscherkofel, lyžařské středisko Innsbručanů téměř v dosahu městské dopravy. Ti se mají! Zámecká zahrada je ve stylu anglických parků a zámek byl přestavěn ve druhé polovině 16 století v renesančním stylu. Dál sjíždíme dolů po hlavní silnici a do centra Innsbrucku k Maria-Theresien Strasse a pochopitelně ke známé Goldenes Dachl , pod kterou si dáme pití a posedíme a už musíme k autobusu. Ještě před večeří stihnu bazén, není moc velký a tak, když je tam víc než 5 lidí tak už je to moc a začínáme se při plavání okopávat. Při večeři musíme vynechat alespoň jeden chod, abychom neměli zas nafouklá bříška.


ZÁMEK AMBRAS


GOLDENES DACHL

PONDĚLÍ 20.8.2018

Stubaital - Innsbruck- Bergisel - 39 km


Původní plán vyjet novou a údajně nejrychlejší supernovou lanovkou na ledovec nakonec padá neboť mě zas v půl čtvrté ráno vzbudila bolest hlavy. Použila jsem všechny dostupné prostředky, jak se jí zbavit a jako obvykle: nic...až mě zachránila sousedka paní doktorka s Aulinem, který jí jako jediný na hlavu zabírá. Mě naštěstí zabral taky. Zdálo se mi, že není třeba hlavu provokovat ještě rychlým přemístěním do nadmořské výšky přes tři tisíce a tak jsme se raději vydaly rovnou po silnici do údolí , místy to šlo dost rychle. Stavěly jsme se ještě u vodopádů , ale před tím jsem nakrmila jablkem zvědavé kozy, které mi šťouraly čumákem v brašničce a hledaly nějakou ňamňu. V Neustiftu odbočíme do Sparu pro svačinu. Pořád jedeme dolů až v Munters přestává legrace a začínáme pěkně stoupat, nejdřív po asfaltu a pak po šotolině. Dál vede cesta po vrstevnici po lukách a lesem s krásnými výhledy a protější vrcholky. Občas přejíždíme úzkokolejku a opět prudce sjíždíme do údolí, ke konci po dost rušné silnici a odbočíme u informačního střediska ke sportovnímu areálu Bergisel s proslulým skokanským můstkem s doskokem rovnou na hřbitov, jak typické ! Můstek byl přestaven Zahou Hadid v roce 2001. Dokonce právě trénují skokani na pokropené umělé hmotě. Pohled shora je skutečně úchvatný, ale těžko by mě někdo donutil, abych se tudy pustila dolů. Kluci ale už přestali skákat, protože moc fouká. Posadíme se tedy v kulaté restauraci věže, kousek nad startem. Ani tu není žádná velká "horská" přirážka. Co mě ale mrzí je, že marně hledám nad doskočištěm bronzovou desku se všemi vítězi skokanských klání na udejším můstku. V roce 1979 tu byli všichni, včetně Jiřího Rašky. Nyní se nápisy omezily jen na rok 1964 a tam Raška není, škoda, že zmizela stopa našeho slavného sportovce.
Po návratu do hotelu je opět koupání v bazénu u hotelu.


STUBAI


ŽEBRAČKY



PŘED SKOKEM (NA HŘBITOV) Z MŮSTKU PŘESTAVĚNÉHO ZAHOU HADID

ÚTERÝ 21.8.2018

Steinberg am Rofan -Achensee-Pertisau- Gerntal - 40 km


Dnešní neprodloužená etapa nabízí pouhých 32 km, to je fakt málo. Ze Steinbergu jsme dole v Achenkirch natotata a pak už jen objíždíme jezero, které je jako vždy nádherně modrozeleno průzračné. Po cestě se nabízí několik krásných travnatých pláží, ale my nakonec jedeme až do Pertisau, kde na parkovišti čeká náš autobus. Tentokrát jsme na koupání vybavené a tak se stavíme na rušném koupališti na konci obce, je tu i občerstvení. Kousek odtud má stanoviště výletní loď. Voda není zrovna nejteplejší, ale plavat se dá dlouho a je osvěžující. Nakonec se jedem podívat ještě do údolí Gerntal, kvůli času ale na konec nedojedeme, chybí nám ještě asi 1 km, ale alespoň máme 40 km.


ACHENSEE



STŘEDA 22.08.2018

Hall in Tyrol - Wattens - Jenbach - Schlitters - Rattenberg - 50 km


Plánovaná trasa by měla dnes měřit 42-43 km. Po prohlídce historického městečka Hall - těžila se tu sůl a stříbro a tiskly se tu mince Tolary popojedeme do blízkého Wattens. Těším se na návštěvu Kristalwelten od firmy Swarowsky. Do podzemného muzea či výstavy se stupuje od hlavy obra. Uvnitř jen zírám, čekala jsem "svět krystalů" a nacházím tu dost často něco jako moderní umění, tu lítají nohy bez těla, tu jsou fotky Matky Terezy nebo zas záznam řeči Mahatmá Gándhího, případně podivná kýčovitá srdíčka v "domečku" vše styl Indie- tedy hodně barev a přeplácáno. Až si říkám, kde to jsem...konečně se ocitám uvnitř velkého krystalu, či v místnosti s různými krystaly a jejich uskupeními. Mám z toho poněkud smíšený pocit, je tu vše včetně nevkusných trpaslíků...ať si každý vybere , co se mu líbí. Na zahradě vodní hry s hudbou. Expozice je zakončena, jak bývá zvykem prodejní výstavou drobných ozdob, řetízků, náušnic a prstýnků. Později v Rattenbergu ve stejnojmenném obchodě mají však daleko větší výběr a vkusnějších ozdob, jak říká Eliška "šmoncesy".
Cesta zvaná Innská vede podél řeky a podél dálnice, je rovná jako mlat a tím pádem také trochu nudná a tak odbočíme do údolí Zillertal na přírodní koupaliště ve Schlitters. Normálně se tu od koupajících a ležících vybírají 4 EUR, ale ode mě naštěstí nikdo nic nechce, jen se převleču , zaplavu a jdu. V Rattenbergu máme ještě chvíli čas na prohlídku centra, které je malé, ale o to hezčí.



HALL


WATTENS - KRISTALWELTEN SWAROWSKI -VSTUP DO OBRA




UVNITŘ KRYSTALU



FONTÁNA NA ZAHRADĚ

Celkem ujeto: 251 km



ROZLOUČENÍ PŘED HOTELEM

DALŠÍ FOTO V GALERII ZDE:

http://alpos.blog.cz/galerie/innska-cyklostezka#105130506

(PO ČASOVÉ OSE LISTUJ DOLEVA)


PS: Rozšířila jsem si o něco slovní zásobu o ostravské výrazy: pudlo, pudélko = plastová krabička na jídlo (toto podivné slovo jsem našla na Googlu v polsko-českém slovníku- takže zde je jádro pudla..), gramlavá= nešikovná (tohle pro změnu najdete v "moravsko- českém" slovníku a šmonces = ozdoba (serepetka)
a dále o kladenský výraz mandelinka= autobus MHD a ještě jeden brněnský , ale ten jsme zapomněla :-).
Kdo chce vědět víc, tak si může počíst tady:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aileen Aileen | E-mail | Web | 28. srpna 2018 v 23:10 | Reagovat

Nádherné fotky se vydařily!!! :-)

2 František František | Web | 3. září 2018 v 8:32 | Reagovat

Nádhera to tvoje cestování a ještě tak krásně napsané.No já bych asi dopadl jako tvoje kolo , vypustil  duši i na té etapě která měla ,jen,  32 km. 😃

3 alpos alpos | E-mail | Web | 3. září 2018 v 20:10 | Reagovat

[2]:Františku děkuji za  pochvalu, co se týká kola, nebuď takový pesimista, stačí jen trochu tréninku a dal bys to taky:-)

4 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 4. září 2018 v 22:06 | Reagovat

Moc pěkné...V nohach máš tisic mil...

5 alpos alpos | E-mail | Web | 5. září 2018 v 18:03 | Reagovat

[4]:Díky, ale tolik jsme tam nenajeli, ale je fakt, že od té doby co to měřím už to přes 20 tisíc km na kole bylo.

6 goldschmidchen goldschmidchen | E-mail | Web | 10. září 2018 v 14:51 | Reagovat

Podpořte náš projekt:

http://u2czech.blog.cz/1809/od-posledniho-koncertu-u2-v-cr-uplynulo-21-let-podporte-nas-projekt

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama