Život je pohyb Usmívající se blog pro neposedné duše

Pendolinem do Ostravy a Beskyd

6. listopadu 2018 v 22:21 |  PO VLASTI ČESKÉ

Podzimní výlet do Ostravy.


STARÁ OSTRAVA

Nějak dlouho jsme to odkládaly, ale už je to tady. Po dlouhé době zas navštívím kamarádku z Ostravy. Je to už víc než 40 let, co jsme slavili v Ostravě a poté i v Plzni maturitu. Jediné co si dnes pamatuji bylo, že jsme prosmejčily několik Ostravských podniků a popíjely většinou tonik s vodkou. Taky už se dlouho chystám jet nějakým rychlejším a pohodlnějším vlakem a nebudu muset řídit nebo spíš popojíždět v zácpě, budu si užívat a číst.

Tak v pátek jedu do Ostravy a vrátím se v pondělí večer. Včerejší večer jsem strávila nákupem nebo spíš rozhodováním jakým spojem pojedu. Na konci asi tak v 22,30 jsem padla vyčerpáním....už nikdy nikam nepojedu :-)
Vzhledem k tomu že je pátek jsou vlaky dost plné, a přímý vlak v požadovaném čase nejel žádný, všechny s přestupem v Praze, Bylo tu dost velké riziko, že bude vlak do Prahy zpožděný, v IDOSU to bylo avizováno, takže i poměrně dost velká rezerva (40 min) nebyla úplně jistá- navíc navazoval LEO Expres, který není ČD, jak známo a kromě tohoto byly všechny spoje LEO už obsazené. Pokud bych brala ČD Pendolino bych určitě nestihla (jen 10 min) a pak bych čekala další 2 hod a navíc by mi propadla místenka a musela bych si opatřit jinou nebo riskovat , že se tam nevejdu....sice jede více spojů, ale když jsem viděla tu obsazenost.....
Nakonec jsem podlehla fobii, že 40 min v Praze je možná málo a jedu tedy už v 8 a přímým vlakem Pendolinem, chtěla jsem vyzkoušet LEOExpres, ale asi je pěkný, protože kromě jednoho byly všechny obsazené, takže kdyby mi náhodu ujel tak by mi lístek propadl- možná to byla zbytečná hysterie, třebas by se dal vrátit.
Další rozhodování následovalo (asi hodina) a to vybírání místa....zjistila jsem, že ostatní mají podobné nápady jako já, takže takové místo, co jsem chtěla nebylo. Třebas po směru jízdy, extra sedačka a tak a ne první a ne poslední vagon....no byla to fuška :-) ....strávila jsme s tím asi hodinu....Ještě , že už to nenakupujeme u kasy na nádraží, to bych se zpotila a lidi by mě zabili....:-) Zase mám celodenní jízdenku - to je "výhra" můžu ještě někam jet, kdyby mi to nestačilo, že jo... tak promiň, že přijedu tak brzy, ale bude to v klidu, alespoň doufám.
Zpátky jedu taky Pendolinem. LEO je asi hezčí, ale nejezdí z Plzně- má více tříd, první a business - moc pěkné (teda taky drahé). O víkendu plánujeme Beskydy a v pátek muzikál "Kočky" a setkání s druhou kámoškou Hankou. Tak se těším, snad nám nezkříží koleje nějaký polský magor v TIRu a nebo nás nesežere kamarádský míšan v Beskydech.

Pátek 2.listopadu - Ostrava a Kočky a nakonec ještě setkání po 37 letech


Ještěže jsem zvolila ranní Pendolino. V nádražní hale jsem už v 7.45 a už začínám chápat proč je hala vždy plná lidí... všechny vlaky mají zpoždění a na tabuli se neobjevují žádná nástupiště a tak lidé nevědí kam mají jít čekat. Pendolino přijíždí do PLzně již o 10 minut později a v Karlštejně už má 25 minut. Dobře , že nemusím přesedat. Odpoledne v 13,06 vystupuji v Ostravě a připadám si jako na Kanárech, je tady 20 stupňů, zatímco v Plzni lezavo a 8.
Odpoledne projdeme snad celé sídliště Poruba, ulice jsou tu naprojektované opravdu ve velkém stylu 50tých let, široké obrovské prostory, to by vážně dnes už neobstálo, v době, kdy je nutno zastavět každičký metr čtvereční volného místa a nalepit obydlí lidí na sebe tak, aby si pokud možno viděli všichni do talíře. Říkají tomu tady Sorelo - socialistický realismus
Večer se staví Hanka a odjíždíme do divadla Jiřího Myrona na muzikál Kočky, cestou se stavíme ještě pro Hanino kamarádku. První část muzkálu mě až tak úplně nenadchne hudbou, teprve na konci zazní známá píseň " Svítá..
Slunce málem už pálí ,snad i tobě se zdály, ty sny, které já mám...oblíbená píseň Memory od Andrew Lloyd Webbera. Ta zazní ještě v mnoha verzích...ano to se mi už líbí. Druhá polovina je mnohem lepší a kočky jsou úžasně mrštné a výprava moc pěkná. To vážně stálo za to! Když vycházíme večer z divadla zmíním se jen tak mimochodem, že při svých výpravách na lyže přes tehdejší CKM jsem měla vždy štěstí na Ostravačky a začátkem 80 let jsem poznala jistou Barbaru a zmíním tehdejší příjmení a adresu. Kamarádka Hanky překvapeně vyhrkne: ale to je moje nejlepší kamarádka! Už jsem ani nedoufala, že bych Báru někdy v životě po 37 letech ještě potkala, ale za 10 minut je tu a říká: zrovna před nedávnem jsem si na tebe vzpomněla...někdy je vážně jednoduché najít jehlu v kupce sena... to není zázrak, to je telepatie...

Sobota 3.Listopadu - Kunčice- Skalka - Ondřejník


Ráno, prší, to jsme tedy neobjednaly, mlhavo, mrholí a vůbec pravé Dušičky. Vyrážíme autem do Kunčic a pak to pořádného krpálu na Skalku odkud létají z apěkného počasí místní paraglidisté. Dnes je celkem jedno kudy půjdeme protože vidět je pouze na pár metrů. Když jsme na Ondřejníku, docela už provlhlé a prokřehlé nemůžeme najít chatu, ačkoliv jsme jen pár metrů od ní. Naštěstí je otevřeno, je tu přece jen tepleji a překvapivě plno lídí, ale dvě místa ještě najdeme. Cesta zpět je už jen pozvolná více méně po vrstevnici a opět v mlze. bylo to sice jen asi 13 km, ale stačilo to.

Neděle, 4.listopadu, Radhošť a Pustevny



V Porubě je stejně smutné a mokré ráno jako včera, mlha, drobné kapky jako korálky na šnůře na prádlo a mrholí. Předpověď však tvrdošíjně ukazuje, že na Radhošti bude celý den slunečno a také na meteoradaru není nikde ani mráček, tak z čeho tedy prší? Za hodinu zaparkujeme v Trojanovicích kousek od lanovky a stále nikde ani náznak toho, že by to snad mohlo být nahoře lepší. Když docházíme k lanovce začne mírně prosvítat modrý kousek oblohy. Teprve po několika desítkách metrů jízdy lanovkou vyjíždíme z mlhy nad mraky a nasazujeme sluneční brýle, tak takto to má být! Po čvrt hodině vystupujeme na vrcholu kousek od typických Pustevenských chaloupek, jedna je již po požáru zrekonstruovaná, druhá se ještě opravuje. Směrem na Ostravu je pohled jako z letadla, všude pod námi mraky a na východ je vidět daleko za vsetínské vrchy. Tak tady jsme byli v roce 1974 na lyžáku s průmkou, tady na krátké sjezdovce pod Tanečnicí jsem korutila obloučky mezi brankami na prastarých lyžích, kterým táta nalakoval skluznici čímsi, co pak způsobilo, že skoro vůbec nejely. Tady se kluci ve vinárně sťali tak, že skoro netrefili na pokoj. To už je fakt dávno. Teď tu proudí davy lidí směrem na Radhošť ke kapli se sochou Cyrila a Metoděje, ale Eliška míní, že lidí je málo, jindy je jich prý daleko víc. vydáme se také směrem k soše Radegasta, kde se také musíme jako všichni zvěčnit.


PUSTEVNY


Kdo to byl to podivné stvoření v naživotní velikosti?
Radegast (Radogost, počeštěně Radhošť) byl slovanský bůh slunce, hojnosti a úrody, jméno Radegast je původně osobní a znamená "ten kdo je rád přijímán jako host".
Radegast byl pohanským bohem uctívaným především slovanskými kmeny z Pobaltí. Jak se však jeho kult dostal až na Radhošť není známo.
Původní Radegastova obří socha byla údajně vyřezána ze dřeva, na sobě měla pancíř z ryzího zlata a na hlavě strašlivou helmu. Byla součástí svatyně, kde byli, kromě zvířat, obětováni snad i lidé. Věrozvěsti Cyril a Metoděj přikázali pohanskou modlu strhnout, rozsekat a spálit. Pohanským kněžím se však sochu podařilo zachránit a ukrýt ji někde uvnitř hory, v podzemní svatyni, kde se možná skrývá dodnes.
Socha v podobě, jakou jí vidíme dnes, je dílem akademického sochaře Albína Poláška, rodáka z Frenštátu pod Radhoštěm. Na svém díle začal pracovat již v roce 1924 a je známo, že již v Americe, kde v té době působil, vzniklo několik variant tohoto díla. V roce 1930 si autor v Praze najal Novákův ateliér a vytvořil konečnou podobu Radegasta. Tělo mužské, tvář má podobu lví, hlava s přilbicí v podobě býčí hlavy s rohy, v pravé ruce drží roh hojnosti, v levé sekeru.
Poláškova socha Radegasta z betonu a kameninové drti byla na svém místě instalována v roce 1931, k slavnostnímu odhalení sochy došlo 5. 7. 1931. Tuto originální sochu měřící 320 cm a vážící 1,4 tuny financovali američtí krajani, kteří sochu věnovali své rodné vlasti. Socha je schválně umístěna zády k příchozím.
Ani dnes už na místě nestojí originál, kterému škodilo drsné horské podnebí. Podrobnosti zde:
Také samotný vrchol Radhoště spolu s kapličkou a sousoším věrozvěstů Cyrila a Metoděje je lákavým cílem příjemné procházky po hřebeni Beskyd. tato kaple z let 1896-1898 je nejvýše položený chrám v ČR. Pradávnou atmosféru trochu ruší vedle umístěný televizní vysílač. Zpět jdeme stejnou cestou celkem 8 km pohodlná procházka a tak vyrazíme ještě na druhou stranu přes Vrcholek Tanečnice na rozcestí a po zelené zpět na Pustevny a pak ještě zajdeme kousek níž po naučné stezce k Mořskému oku. Název vypadá dost noblesně na malou špinavou louži v lese, kde však nacházíme vysvětlení, že se jedná o uměle vybudované jezírko v mokřadu. Místní turisté v minulém století záviděli vyšším horám, že mají plesa, pozůstatky ledovců a tak si jedno zbudovali. Slunce začíná zapadat a tak už raději jedeme dolů do mlhavého podzimu. Na to , že je začátek listopadu, bylo dnes tady nahoře opravdu teplo a kdyby nefoukal silný vítr, klidně i na krátké rukávy.
Celkem opět 13 km






Pondělí, 5.Listopadu, Ostrava už není černá?

Toto město jsem měla vždy spojené jen s hutěmi, výrobou oceli, strojírenstvím, komíny chrlícími všude přítomný prach a kouř poškozující plíce jeho obyvatel. Je tu sice ještě funkční Arcelor Mittal , dříve Nová Huť se svými komíny a zatím i Vítkovické strojírny, ale výrobu oceli v areálu Vítkovic nahradilo industriální muzeum Dolní Vítkovice. Zařízení a budovy jsou sice stále stejně ošklivé a rezaté jako kdysi, ale jsou asi světovým unikátem, protože je to údajně jedna z nejvíce navštěvovaných památek v České republice. Nikdy by mě nepapadlo, že bych se na něco takového chodila dívat dobrovolně jako dnes Smějící se. Nyní je v objektu bývalého plnojemu výstavní síň a z vysoké pece se stal další symbol Ostravy - Bolt tower s vyhlídkou a restaurací. Podrobnosti zde:
Další atraktivitou je halda Ema, ze které je pěkný výhled na město. Tvoří ji miliony tun vytěžené hlušiny z ostravských dolů (rozloha: 82 hektarů, objem: přes 28 mil. m³). Počátky jejího založení pravděpodobně sahají do doby před rokem 1920. Halda stále pracuje, proto z ní vyvěrají bělostné obláčky plynů obsahující zejména oxid siřičitý. Teplota uvnitř je stále 1500 stupňů.
Nakonec se ještě stavíme v centru města v Nové radnici. Je tu věž vysoká 86 m a z terasy ve výšce 73 m je výhled na celou Ostravu, hřebeny Beskyd a až do Polska. Dokonce je tu i šikovný průvodce, který nám půl hodiny zajímavě vypráví o historii města. Doly už jsou všechny zavřené a z Ostravy se začíná stávat zelené město.
Když sedíme na náměstí v kavárně na čaji, je venku na sluníčku takové horko jako v létě, počasí se asi zbláznilo.
Ještě musím zmínit důležitou věc, na ochutnávku nám Hanka přinesla luxusní opravdové francouzské makronky, nejsem na sladké, ale výrobky paní inženýrky, která si vždycky přála mít cukrárnu, stojí za hřích. Každá jiná: čokoládová, pistáciová, kávová a další druhy se na jazyku jen rozplynou. Kdyby tak každý měl svoji práci jako koníček, to by byl na světě ráj...toto není "product placement" , ale naprostá pravda, asi byste těžko hledali podobné makronky.
Na nádraží Ostrava Svinov nasedám zas do modrého Pendolina, které místy dosahuje i zázračných 160 km/hod a přestože v Praze má opět 20 min zpoždění, do Plzně dorazí na minutu přesně! Ne nejsem placená ČD, za zpáteční jízdenku jsme zaplatila nějakých 1200 Kč, ale stálo to za to.


DOLNÍ VÍTKOVICE


BOLT TOWER (jméno podle slavného běžce Usaina Bolta)


NOVÁ RADNICE


HALDA EMA - stále hoří


SUPERCITY PENDOLINO

A TADY JSOU DALŠÍ FOTKY:

http://alpos.blog.cz/galerie/ostrava-a-beskydy#105233612

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 spravedlivysoud spravedlivysoud | Web | Čtvrtek v 23:09 | Reagovat

Je dobře, že jezdí přímé Pendolino z Plzně. My jsme v Ostravě byli na počátku července.
1.den - Zoo Ostrava
2. den - Zoo Olomouc
3. den Hlučín a Karviná
4. den Přerov
5. den Nový Jičín
6. den Frýdek Místek
7. den Orlová a centrum Ostravy

Kde jste spali? My na vysokoškolských kolejích v Muglinově.

2 Romča Romča | Web | Čtvrtek v 23:38 | Reagovat

Moc pěkné fotky. Musela to být paráda :-) a i ten vlak vidím prvně :-D . Jinak to zpoždění je pořád stejné..

3 alpos alpos | Pondělí v 14:40 | Reagovat

ale zpátky jel  na čas :-)příjemné svezení
[2]:

4 alpos alpos | Pondělí v 14:41 | Reagovat

[1]: Ano Pendolino je moc fajn, byla jsem navštívit kamarádku, takže jsem spala u ní, to je nejlepší...:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama